Sokol Roštín : FC AJAX Bezměrov 2:3 (1:3)
branky: 5. min Aleš Vejtasa 0:1, 11. min vlastní 0:2, 30. min Drahomír Pavelka 1:3
Sestava: Dalibor Pelikán – Luděk Karásek, Jakub Ulehla, Aleš Vejtasa, Dominik Bleša- Drahomír Pavelka, Michal Večerka, Petr Holý – Radim Adamov, Ondřej Večerka, Martin Srbecký (88. Vladimír Opluštil)
V neděli jsme zajížděli na půdu Roštína, třetího týmu tabulky. Již na podzim jsme měli dobře rozehraný zápas, který jsme ovšem nakonec prohráli. Problémy se sestavou vrcholili do takové míry, že jsme neměli již žádného hráče na střídání. Přesto jsme chtěli vyhrát a posunout se v tabulce o dvě příčka nahoru. Začátek zápasu nám vyšel, když Aleš Vejtasa hned v 5. minutě z 30 metrů napřáhl a trefil míč od horní tyčky do sítě. Veseleji mohlo být v 10 minutě, když šel sám na brankáře z pravé strany Radim Adamov, ale brankář jen vyrazil míč před nabíhajícího Dominika Blešu. Ten však zakončoval pravou nohou místo levé a dobíhající obránci míč vykopli na roh. Ten šel kopat Dominik a napravil svou chybu tak, že si dezorientovaná domácí obrana dala z rohu vlastní gól. O pět minut později však paní rozhodčí odpískala docela nepochopitelnou penaltu pro domácí a ti ji bezpečně proměnili. Podobný vstup do zápasu jsme již měli v Litenčicích a nakonec jsme tam prohráli. Tentokrát jsme udrželi domácí na uzdě i přes jejich výškovou převahu. Naopak ve 30. minutě vybojoval standartku Martin Srbecký a k přímému kopu se postavil Drahoš Pavelka. A jeho pravačka vymetla všechny roštínské pavouky z levého horního rohu domácí branky. Vedli jsme 3:1 a na domácích byla vidět velká nervozita, Do poločasu se již nic významného nestalo a tak jsme jej vyhráli dvoubrankovým rozdílem.
O poločase jsme spočítali zraněné hráče, ale na lavičce byli jen trenér a vedoucí mužstva a předseda. A tak všichni museli v zápase pokračovat. Domácí vyslali do útoku dalšího vysokého hráče, ale jejich stereotypní snaha o dlouhé nakopávané míče byla jalová. Naše obrana hrála velmi zodpovědně a nepouštěla domácí do nějakých šancí, Ti tak jen zdálky odstřelovali našeho brankáře, který tyto střeli s přehledem likvidoval. Velmi dobré akce jsme vedli tentokrát po pravé straně , ale ani Luděk Karásek ani Michal Večerka nedokázali přihrát pod sebe na nabíhající spoluhráče. Gól Radima Adamova nebyl pro údajný ofsajd uznán. Domácí hráli velmi tvrdě což jim bylo paní rozhodčí do velké míry tolerováno. Postupně si vytvářeli větší tlak , ale bez nějakého efektu. Rozhodnout mohla střela zdálky našeho kapitána. Ale ta šla těsně vedle. Po chybně založeném našem útoku a ztrátě míče se poprvé dostali domácí do rychlého přečíslení pět minut před koncem, A podařilo se jim snížit na 2:3. Zbytek zápasu už jsme si pohlídali a trochu času ušetřili i taktickým střídáním. Za bojovnost jsme si vítězství jednoznačně zasloužili a díky tomu poskočili v tabulce na 11. místo. Dvě kola před koncem je jasné, že neskončíme poslední a když v následujícím zápase porazíme přímého konkurenta ze Šelešovic, tak bude nejhůře jedenáctí.
